Na Hlavě byl naposledy spatřen původní brdský tetřev
Brdský vrchol Hlava byl prý místem, kde byl před téměř půlstoletím naposledy zaznamenán původní brdský tetřev. K návštěvě však láká nejen tento zajímavý vrchol, ale také bezprostřední okolí.
Jedna z nejodlehlejších brdských lokalit, údolí Reservy, je na severu ohraničena třemi významnými vrcholy. Nad vojenským areálem U Němých se zvedají z daleka viditelné Vrchy (717 m), tvořící spolu s protějšími svahy Koruny (832 m) jakousi vstupní bránu do údolí. Asi o dva kilometry hlouběji se zvedá temeno Hlavy (788 m). Ještě dále se do údolí Reservy vkliňuje úbočí jedné z brdských osmistovek, mohutného a rozlehlého Jordánu (826 m).
Asi 600 m jihozápadně od zalesněného vrcholu Hlavy nalezneme rozsáhlou mýtinu, která nám umožní pěkný pohled na Strašice. Je odtud vidět zejména část obce ležící pod Bílou skalou (659 m), jež je součástí Přírodního parku Trhoň. Za dobrého počasí můžeme za přírodním parkem zahlédnout Rokycany (vzdálené asi 17 km) a v dálce pak Plzeň (odtud něco přes 30 km).
Z mýtin na severních svazích Hlavy pak můžeme pohlédnout do údolí Jalového potoka. Ten pramení mezi Hlavou a Dlouhým vrchem (775 m), klesá napájen četnými drobnějšími přítoky, protéká Zaječovem a v Komárově se vlévá do Červeného potoka. Souběh dvou významných brdských vodotečí je nebezpečný pro reálnou možnost vzniku takzvané přirozené povodně v Komárově. Dobová dokumentace zachycuje například opravdu ničivou povodeň z roku 1954.
Jižně od Hlavy po jejím úbočí stoupá známá lesní cesta Klášterka. Po ní nás červená turistická značka dovede od potoka Reserva na křižovatku, na mapách zvanou Kvaň (patrně podle osady stejného jména u Zaječova), kde Klášterka ústí do lesní cesty Pramenské. Vydáme-li se odtud po modré k severu, zanedlouho narazíme na neznačenou odbočku vlevo, kde nás pěkná lesní cesta na kole či pěšky dovede k zalesněnému vrcholu Hlavy. Ta byla prý místem, kde byl v roce 1971 naposledy zaznamenán původní brdský tetřev.
Mgr. Jaroslav Hodrment
