Po nově vyznačených cestách v Brdech

Popis trasy: Vlakem jedeme do Jinec, odtud pokračujeme do městečka na nám. 1. máje (1) a dál po silnici do Ohrazenice a spolu se žlutou značkou pokračujeme na rozc.Sýkorky (2). Odtud po zelené přes Krejčovku na rozc. Na Hlíně. Zde si můžeme po žluté dojet k hradu Valdek (500m, návrat stejnou cestou zpět). Pokračujeme po zelené kolem Valdeckého rybníka až na rozcestí Červený potok (3). Zde odbočíme vpravo, vystoupáme přes sedlo pod Berankou a jedeme (po žluté) na křižovatku Bílý křížek (4). Odtud po Jedlinské cestě stoupáme přes letiště nejprve po žluté, později po modré značce až na CP Jordán k bunkru Benešák (5). Pokračujeme dál až na rozcestí Pod Jordánem (6), kde potkáme červenou značku. Uhneme na ní vpravo a mírně stoupáme až na Houpák s nádherným rozhledem. Dál pokračujeme po červené do sedla Dlouhý kámen (822m) a požárním příkopem kolem CP Tok až na vrchol Toku (865m). Odtud po zelené značce zakrátko dojedeme na Carvánku (7). Dál po zelené na rozc. U Šraňku, kde začíná žlutá značka – spolu s ní klesáme po cestě Čihadelká na rozcestí se zelenou Na Třetí (8). Po zelené zahneme vlevo, klesáme kolem Pilské nádrže na rozcestí Pila. Zde zelenou opustíme a pokračujeme nejprve po modré a pak již neznačenou Slaninskou cestou k hájovně U Slaniny (9), zahneme vpravo a sjíždíme přes Kozičín a Lazec ke stadiónu Na Litavce a do Příbrami. Cíl je na nám. 17. listopadu.

Zajímavosti na cestě:

Jince (400 m): Městys na železnici Zdice-Protivín v údolí Litavky, 12 km severně od Příbrami. Těžilo a zpracovávala se zde železná ruda - v hamrech a huti. Jince se staly po vzniku vojenské střelnice sídlem vojenské posádky a zůstávají jím doposud (dělostřelecký pluk). Narodil se zde houslový virtuos Josef Slavík (1806-1833). V okolí naleziště kambrických zkamenělin – trilobitů (PP Vinice, vrchy Ostrý, Vystrkov a Koníček). Východiště do CHKO i do Přírodního parku Brdy (Plešivec apod.). Naučná stezka Z Jinec na Olymp Brd. Ubytování, stravování, další služby.

Sýkorky (536 m): Rozcestí a luční enkláva západně od Ohrazenice. Dělostřelecké palposty. V loužích se zde také vyskytuje listonoh letní.

Valdek (569 m): Zřícenina hradu ze 13.stol. (1263) založeného Buzici. Od 17. století již pustý. K hradu se váže řada pověstí (Bílá a Černá paní atd.). Navštívila jej řada význačných osobností (K.H.Mácha, B.Němcová, J.Jungmann a dal.). Pozor – neuspokojivý technický stav památky. Pod zříceninou rozsáhlé kamenné pole.

DP Jordán: Byla první zprovozněnou dopadovou (cílovou) plochou dělostřelecké a později i letecké střelnice v Brdech. Nachází se na ní řada pevnostních objektů (bunkrů), které sloužily jako pozorovatelny, nebo na nich byla testována odolnost a funkčnost budovaných pohraničních opevnění prvorepublikového Československa.

Bunkr Benešák (760 m): Oficiálně zkušební pěchotní srub CE. Sloužil k testování odolnosti a funkčnosti budovaného pohraničního opevnění. Asi neslavnější pevnostní stavba v Brdech, která si také zahrála v několika filmech. Pěkné výhledy.

Houpák (794 m): Z holého vrcholu kopce (a stropu na něm stojící betonové pozorovatelny) se nabízí patrně nejkrásnější panoramatický rozhled v Brdech – až k pohraničním horám.

Sedlo Dlouhý kámen (822 m): Nejvyšší bod horské silničky Aliance. Komunikačně důležité sedlo na temeni Toku.

Tok (865m): Nejvyšší hora Brd a tím i celého českého vnitrozemí. V okolí vrcholu se rozkládá působivá krajina někdejší dopadové plochy dělostřelecké střelnice s řadou pěkných výhledů daleko do krajiny a s velmi zajímavými geomorfologickými jevy (kamenné polygony, tříděné půdy, mrazové trhliny a sruby atd.), odkazujícími k dobám ledovým. Severská tundra ve Středních Čechách.

Carvánka (850 m): Půvabná luční enkláva nedaleko vrcholu Toku. Dnes zde stojí lovecká chata (nepřístupná), hluboká studna s výbornou vodou, odpočivadlo pro turisty, malá vodní nádržka a pomníček zbudovaný ze zdiva někdejší hájenky, která zde stávala až do vzniku vojenské střelnice. Do té doby to bylo nejvýše položené obydlené stavení ve vnitřních Čechách.

Vodní nádrž Pilská (673 m): Nádrž byla budována jako zásobárna vody pro příbramské doly a hutě, v současnosti představuje největší rezervoár pitné vody pro příbramskou aglomeraci. V r. 1854 zde po dlouhodobých deštích došlo k protržení hráze. Přívalová vlna způsobila veliké materiální škody zejména v Bohutíně, kde také 2 osoby zahynuly. Výška hráze je 19 m a zadržuje na 21 ha až 1.870.000 m³ vody a je tak svým objemem největším vodním dílem v Brdech.

Hájovna U Slaniny (650 m): Hájovna pod třemošenským hřebenem 900m západně od Příbrami-Kozičína. Částečně roubené stavení je důležitým orientačním bodem na křižovatce cest od Orlova a Kozičína na Pilskou nádrž. U hájovny je obůrka s jeleny. Objekt stojí na hranici CHKO. Místo je značně frekventované.

Profil trasy:

Klíčové body na cestě:

27.5.2018  

Pavel Čámský