Z Bohutína na Skelnou Huť a Brdce

Start a cíl výletu jsme situovali k restauraci Plzeňka (1), v jejíž blízkosti najdeme i koloniál, kde si můžeme nakoupit zásoby na cestu. Pak už po zelené značce vstoupíme kolem koupaliště (2) po lesní cestě Prokopská do brdských lesů, projdeme kolem hájovny Prokopka (3) s ohradou, kde bývají jeleni a divočáci, památníčku na jednu z prvních stříbrných hutí na Příbramsku (4) a dorazíme na rozcestí Pila (5) s modrou značkou. O 300 m dál je další rozcestí pod hrází VN Pilská (6), z něhož si můžeme náš výlet výrazně zkrátit (na necelých 9 km), když se spolu s cyklotrasou č. 8198 vydáme po lesní cestě Struhy do Lázu-Žernové (16) podél počátku unikátního technického díla z 19. stol. vodního kanálu Struhy, jehož zbytky jsou v terénu ještě dobře patrné.

Základní výlet ale pokračuje dál (nyní už po modré značce) na rozcestí Pod Obecnickým sedlem (7) na Obecnické cestě. Tady se dáme vlevo na západ až na rozcestí U Pilské studánky (8) na křižovatce s Perkanskou lesní cestou. Málokdo příjemnou studánku hned u silnice sledovanou ČHMÚ nechá bez povšimnutí. My uhneme vlevo a klesneme spolu s Perkanskou cestou k Pilskému potoku, který napájí velkou vodní nádrž a od něj vystoupíme na hřeben vrchu Zavírka (720 m), kde snad stávalo prehistorické hradiště. Brzy poté již dorazíme na rozcestí s Bahenskou cestou (9). Kdo nechce šplhat na Brdce, může dál po Perkanské cestě (a modré značce) pokračovat rovnou na Skelnou Huť (15). Výlet si tím zkrátí jen na 11,5 km.

Působivá vyhlídka

My však si rozhled z Brdců nenecháme ujít a zabočíme na Bahenskou cestu. Konečně také opustíme asfaltku a celkem příjemným stoupáním dorazíme na její konec (10), opět na Obecnické cestě, těsně pod Borským sedlem (790 m). Vystoupíme na sedlo v hlavním brdském hřebeni. Hned na dalším rozcestí přímo v sedle (11) uhneme na pěknou Jeřábeckou cestu a už jen velmi mírným stoupáním po ní pokračujeme ještě asi kilometr na další rozcestí – s Brdeckou cestou (12). Na tu také zahneme a po pár metrech můžeme odbočit vlevo po znatelné pěšině a vystoupit na samotný vrchol Brdce (839 m, bod č. 13). Z okolí vrcholu se nám nabízejí velmi pěkné výhledy – jak k severozápadu na působivý vrchol Koruna (837 m), tak na východ do Lázského údolí a až k Bohutínu a dál do kraje. Vrátíme se zpět na Brdeckou lesní cestu a s ní zahájíme celkem ostrý sestup na rozcestí s Havelskou cestou (14), nedaleko jednoho z pramenů řeky Litavky. Tady se opět potkáme s modrou značkou a po ní uhneme vlevo na východ.

Již jen mírným klesáním zakrátko dospějeme na Skelnou Huť (15). Tady je také traumabod č. 16. Dříve tu stávala sklárna zpracovávající dřevo z polomů po veliké vichřici v polovině 18. stol. Později byla sklárna uzavřena a zůstala zde jen myslivna. Ta byla po zřízení vojenské střelnice také zlikvidována. Dnes tu najdeme jen stodolu, velikou douglasku, rybníček, studánku s dobrou vodou a rozsáhlé louky, z nichž se otevírají pěkné výhledy do kraje. Lesáci zde také provozují přezimovací oboru pro jelení zvěř.

Voda z Brd pro příbramské doly

Na Skelné Huti se vracíme na lesní cestu Perkanskou a po ní zahájíme sestup až k hájence v Lázu-Žernové (16) na rozcestí s cestou Struhy. Krátce před rozcestím mineme také Lázskou vodní nádrž, působivé vodní dílo, které spolu s Pilskou nádrží zásobovalo 17,5 km dlouhým kanálem Struhy příbramské doly a prádelny rudy. Dnes je nádrž využívána jako důležitá zásobárna pitné vody pro příbramskou aglomeraci. Z Žernové dál klesáme do obce Láz. U hasičské zbrojnice (17) bychom mohli odbočit vpravo a po pár metrech dorazit ke zdejší rekonstruované Hospůdce U Dubu (a sousední samoobsluze družstva Coop). Naše cesta nás však vede dále po silničce mezi lázskými staveními. Po 200 m dojdeme k odbočce (18) do místní části V Koutě. Vydáme se po ní a po dalších 200 m (19) staneme na začátku velmi příjemné cesty, která nás po pastvinách na dohled od koryta Litavky dovede do Bohutína. Zde překročíme lávkou (20) Pilský potok a po několika desítkách metrů jsme zpět u restaurace Plzeňka. Určitě si zasloužíme výlet uzavřít v příjemném prostředí tohoto zařízení.

Celý výlet je dlouhý asi 17 km, můžeme jej zkrátit na 11,5 nebo dokonce jen na 8,8 km. Ve svých variantách je proto vhodný pro každého, včetně dětí a samozřejmě také pro cyklisty. Koho zdejší krásná příroda okouzlí natolik, že se rozhodne zde setrvat více dní, má samozřejmě možnost – příjemné penziony jsou v Bohutíně i v Lázu. Trasa výletu, vč. možných zkratek a orientačně důležitých bodů, je znázorněna na přiložené mapce.

Pavel Čámský