Poznávat Příbram můžete i z domova

Karel Čapek
Ve Staré Huti u Dobříše našel Karel Čapek svůj druhý domov. Chodil tu na procházky do
přírody, věnoval se úpravám domu a zahrady, scházel se s přáteli. A také psal. Na webu
Městské knihovny v Praze je volně dostupná více než stovka textů a děl Karla Čapka včetně těch, které napsal na dobříšské Strži – Bílé nemoci, Války s mloky, Matky či nedokončeného románu Život a dílo skladatele Foltýna.

Filmovou adaptaci Bílé nemoci z roku 1937, která se stala vrcholně autorským počinem herce
a režiséra Huga Haase, najdete na YouTube Národního filmového archivu.

Antonín Dvořák
Na Vysokou u Příbrami zavítal Antonín Dvořák poprvé v roce 1877. Zdejší kraj si okamžitě zamiloval. „Cítím se zde velice šťastným,“ psal v dopisech svým přátelům. Nakonec zde zkomponoval přes třicet děl – a mnohá patří k nejvýznamnějším v rámci celé jeho tvorby.

V iVysílání České televize si můžete pustit například první televizní inscenaci Rusalky z roku 1960 s legendárním Eduardem Hakenem v roli Vodníka, záznam opery Čert a Káča z Národního divadla nebo symfonii č. 8 z loňského zahájení Dvořákovy Prahy.

Kompletní digitální archiv v těchto dnech zdarma zpřístupnila Berlínská filharmonie. I tady jsou k přehrání Dvořákova díla z „Vysockého“ období, například druhá řada Slovanských tanců nebo symfonie č. 7 vedená současným šéfdirigentem České filharmonie Semjonem Byčkovem.

Jan Drda
Když na jaře 1946 přijela za Janem Drdou na dobříšský zámek skupina bývalých studentů příbramského gymnázia (sám Drda toto gymnázium vystudoval) a vyprávěla mu o tragických událostech, které se na této škole udály za heydrichiády, získal námět k jedné ze svých nejslavnějších povídek.

Vyšší princip popisuje skutečné červnové události roku 1942, kdy sextán Antonín Stočes vytrhl z časopisu fotografii Adolfa Hitler se slovy „To sem nepatří!“ Incident se dostal až na německý úřad. Gestapem byl zatčen jak Antonín Stočes a jeho otec Vojtěch, tak i ředitel školy Lukeš – údajně pro schvalování atentátu na Heydricha. Všichni tři byli o několik dní později v táborské věznici popraveni.

Drdovo zpracování se od některých reálií odlišuje, stejně jako pozdější film Jiřího Krejčíka. Povídka vyšla v souboru Němá barikáda, v němž Jan Drda zpracoval příběhy obyčejných  hrdinů 2. světové války.

František Gellner
Na nátlak svého otce odjel František Gellner v roce 1901 studovat Báňskou akademii do Příbrami. Spíše než škole se věnoval jiným aktivitám, a tak jeho studium bylo stejně neúspěšné jako všechna předchozí. Přesto v „příbramském vyhnanství“ nasbíral tolik veršů, že to vydalo na celou sbírku. Ta vyšla počátkem roku 1903 pod názvem Radosti života. Stáhnout si ji můžete na webu Městské knihovny v Praze.