Příbramské domy
Máte pocit, že vás v historickém centru Příbrami už nic nepřekvapí? Zkuste se někdy podívat vzhůru, možná budete překvapeni. Pár takových fotek jsme udělali – a doplnili je komentářem Josefa Fryše z knihy Příbram v proměnách času.
1. DŮM VOJTĚCHA STOČESE
Secesní dům s věžičkou v horní části Václavského náměstí pochází z roku 1906 a patřil rodině Stočesů. Vlevo vybíhá z Václavského náměstí Mariánské údolí, vpravo Dlouhá ulice. Ta měla během své existence několik jmen, v době, kdy v domě Stočesovi žili, se její severní část jmenovala Zeyerova. V přízemí domu bylo řeznictví a uzenářství s vchodem v místě, kde se obě ulice sbíhají. Na štítech pod nadokenními římsami je zlacený monogram Vojtěcha Stočese, řezníka, uzenáře a člena tělovýchovné a vlastenecké organizace Sokol.
„V tomto domě byli dne 15. 6. 1942 zatčeni gestapem pan Vojtěch Stočes a jeho syn Antonín, student VI.B zdejšího gymnázia. Nacisté je popravili spolu s dalšími příbramskými občany dne 29. 6. 1942 v Táboře pro údajné schvalování atentátu na Heydricha. Čest jejich památce,“ stojí na pamětní desce, která na domě přibyla v roce 1996. (Antonín Stočes byl ve skutečnosti studentem VI.A.) Podle této události napsal Jan Drda povídku Vyšší princip, která byla později také zfilmována.
2. PEKAŘSTVÍ U KÁŠŮ
Na rohu Zahradnické a Pražské uice stával malý přízemní domek s pekařstvím Kášových. Žlutá novostavba pochází z roku 1839. Z rodu Kášových po matce pocházel – původně byl také pekařem – akademický malíř a zhotovitel mnohých Alšových sgrafit, téměř zapomenutý příbramský rodák Josef Bosáček.
3. DŮM ČP. 82 V BRANCE
Dům čp. 82 se nachází v ulici V Brance. Název ulice zřejmě pochází ze středověku, někde v těchto místech stávala v opevnění branka, kterou se chodilo k dnes již zaklenutému potoku Lušťov.
Historie samotného domu sahá až do 17. století, kdy jej v roce 1685 vystavěl Simeon Mikuláš Hlasivec, kantor a regenschori v příbramském farním kostele sv. Jakuba. Dům měl typické vykrajované barokní štíty, ozdobené keramickými vázami a freskový obraz Madony s děťátkem v průčelí.
Po počátečním údobí měšťanského sídla se v těchto místech začala psát významná kapitola příbramských dějin: vznik první tiskárny. V roce 1710 koupil totiž tento dům Jáchym František Prachinus a začal zde s výrobou drobných tiskovin, zaměřených především k soustavně se zvyšujícímu poutnímu ruchu, tedy svaté obrázky, motlidby a texty písní.
4. DŮM RODINY SVOBODOVÝCH
Památkově chráněný barokní dům je nejkrásnější ukázkou tohoto slohu v Příbrami. Má zvýšené přízemí a nad ním římsou oddělené nízké patro. Druhá, bohatě členěná římsa odděluje podrkoví.
Tento dům patřil až do 90. let 20. století rodině Svobodových. Na fasádě domu, v přerušení římsy mezi přízemím a prvním patrem, je freskový obraz sv. Jakuba Staršího, v současné době překrytý plechovou reklamou. Prolamovaný štít je nahoře zakončen poprsím bohyně Junony, ochránkyně žen.
V oranžovém domě vpravo bývala restaurace U Božího oka. V 60. letech 20. století tu pracovala jako číšnice matka příbramského rodáka, filmového scénáristy a režiséra Pavla Juráčka.
5. PALÍRNA LIKÉRŮ BEDŘICHA KAFKY
V tomto domě byla palírna likérů Bedřicha (Fridricha) Kafky. Likérku tu založil roku 1877 a brzy se stal c. k. dvorním dodavatelem a své výrobky vyvážel do mnoha zemí. Není bez zajímavosti, že Bedřich Kafka byl příbuzný spisovatele Franze Kafky: Bedřichův otec byl pradědou Franze.
Likéry se vyráběly parní destilací a tím předčily mnohé zahraniční, včetně francouzských. Byly proto žádány v mnoha prvotřídních domácích i zahraničních hotelech.
