Za technickými památkami

1. KLENOT ČESKÉ TECHNIKY

Z hlediska historického, technického i architektonického patří k nejvýznamnějším českým hornickým památkám důl Anna. Vedle hlavní šachetní budovy, která je typickou ukázkou industriální architektury, stojí strojovna s parním těžním strojem Breitfeld-Daněk z roku 1914. Ten byl určený pro přímou dopravu z hloubky 1 450 metrů rychlostí až 12 m/s. Svým výkonem 750 koňských sil se tak jednalo a jedná o mimořádně významné dílo české techniky. 

Kromě jízdy důlním vláčkem k jámě Prokop, nejhlubší šachtě březohorského revíru, můžete v areálu dolu Anna navštívit i další dílo vysoké technické hodnoty – komoru šestnáct metrů vysokého vodního kola dolu Anna, které se nacházelo 44 metrů pod povrchem země a bylo součástí unikátního vodního systému.

2. INDUSTRIÁLNÍ DOMINANTA BŘEZOVÝCH HOR 

Ševčinský důl je pozoruhodnou technickou památkou a březohorskou dominantou. Téměř čtyřicet metrů vysoká šachetní budova, které vévodí dřevěná věžička s ochozem, byla postavena v roce 1879 ve stylu průmyslové architektury typu Malakov spočívající v kombinaci pálených cihel a kamene. V jejím interiéru vznikla expozice vrtací techniky a svislé důlní dopravy. V sousední strojovně se nachází další technická památka, důlní pístový kompresor z roku 1928, a hasičská stříkačka báňského ředitelství z roku 1885.

Areál Ševčinského dolu doplňuje rozmanitá důlní technika z druhé poloviny 20. století. Z nádvoří dolu pak také vyjíždí hornický vláček po trase dlouhé 230 m směrem k dolu Vojtěch. Tato ojedinělá technická zajímavost je částečnou rekonstrukcí historické dráhy, která zde existovala v roce 1884.

3. 1 000 METRŮ SVISLÉ HLOUBKY 

Důl Vojtěch patřil k hlavním a z ekonomického hlediska nejvýznamnějším dolům březohorského rudního revíru, v roce 1875 zde bylo dosaženo světového prvenství 1 000 metrů svislé hloubky za pomoci jediného těžního lana. Současná šachetní budova postavená v pseduoromantickém stylu pod vlivem německé pozdně gotické architektury představuje další z významných průmyslových objektů Březových Hor. 

Pozoruhodnou technickou a esteticky velmi hodnotnou památkou je parní stroj české firmy Breitfeld-Daněk vyrobený v roce 1873 a zmodernizovaný v letech 1888–1889. Výkon stroje dosahoval 500 koňských sil a přepravoval dvě dvouetážové klece maximální rychlostí 9,5 m/s, přičemž těžní lano mohlo být použito až do hloubky 1 300 metrů.

4. VODNÍ KOLO MEZINÁRODNÍHO VÝZNAMU 

Technickou památku mezinárodního významu ukrývá důl Drkolnov. V jeho nitru se dochovalo vodní kolo, které bylo nedílnou součástí komplexu vodohospodářských děl – vodních nádrží, struh, přívodních a odpadních štol. Vodní kolo o průměru 12,4 metru sloužilo k čerpání podzemních vod a bylo zprovozněno kolem roku 1850. Na konci 19. století bylo původní dřevěné kolo vyměněno za nové železné. Přestože se těžitelné zásoby rud v dole Drkolnov ukázaly jako neprespektivní, kolo čerpalo pitnou vodu pro město Příbram až do roku 1961. I díky tomu ho můžeme obdivovat do dnešních dní.

5. ZAPOMENUTÁ LANOVKA 

Do úpravny rud na Březových Horách mířila vytěžená rudnina i z nedalekých bohutínských dolů. V roce 1935 spojila obě místa lanová dráha, která v opačném směru přepravovala uhlí pro potřeby bohutínské kotelny. Lanová dráha byla dlouhá 3,3 km a vozík uvezl 420 kg rudnin nebo 160 kg uhlí. V lesoparku Litavka dodnes najdete pozůstatky této zapomenuté lanovky – jen pár metrů od cesty se na vyvýšených místech rýsují čtveřice betonových soklů zapuštěných do země, na kterých se vypínaly stožáry lanové dráhy.

6. REVOLUCE V DOPRAVĚ 

První vlak tažený parní lokomotivou přivítalo město 19. prosince 1875. Svědkem této slavné události byla patrová budova železničního nádraží vystavěná na západním předměstí Příbrami. Fasáda s ozdobným štítem uprostřed se vyznačuje symetrickým řešením s typickými architektonickými detaily obdobnými u industriálních staveb té doby. Budova se do dnešní doby dochovala v téměř nezměněné podobě a je působivým dokladem architektury drážních staveb z poslední třetiny 19. století.