Kostel sv. Prokopa

Zprvu se na Březových Horách nacházela dřevěná zvonice, patrně ze 16. století. V jejím okolí vyrostla část nejstarší zástavby domků havířů a také některé šachty. Původní zvon z roku 1580 se zachoval a je vystaven v Hornickém muzeu Příbram na Březových Horách. V roce 1724 byl zde položen základní kámen ke stavbě kamenné kaple. Roku 1733 byla zčásti dokončena a zasvěcena hornickému patronu sv. Prokopovi. Stav kaple však nebyl uspokojivý a v průběhu let se zhoršoval. V roce 1879 bylo proto přikročeno k její přestavbě. Původní kaple byla z větší části zbořena a byl postaven dnešní Prokopský kostelík. Přestavba byla provedena v pseudorománském slohu. Kostelík je jednolodní, obdélný s hranolovitou věží v západním průčelí. K presbytáři, který byl zachován původní, se přičlenila nová zvětšená loď se dvěma vchody. Nad presbytářem byla vystavěna malá sanktusová věžička. Na západní straně byla přistavěna sakristie. Hlavní oltář sv. Prokopa je klasicistní z počátku 19. století s obrazem sv. Prokopa. Boční oltář sv. Barbory je rokokový. V letech 1879-1889 prožíval Prokopský kostelík dobu své největší slávy, protože byl jediným kostelem rychle rostoucích Březových Hor. K němu směřovaly slavné hornické parády. Počátkem 20. století však začal kostel chátrat. Po únorových událostech roku 1948 přestal kostel plnit svoji funkci úplně. Oprav se kostel dočkal až po roce 1989.  Dnes se zásluhou obnovené Prokopské pouti stává, alespoň na pár dnů v roce, středem společenského a církevního dění. Kostel je využíván k obřadům pravoslavnou církví. V blízkosti kostelíka je starobylý březový les Koráb se dvěma velkými kříži, kamenným z roku 1831 a litinovým z roku 1859.