Alois Laub (1896-1945)

Bylo pondělí 19. února 1945. Ve věznici v německém Brandenburgu čekalo šestnáct mužů z Příbramska, kteří byli odsouzeni k trestu smrti za podíl na protinacistickém odboji. Třetí říše se hroutila, Spojenci postupovali k Berlínu, a tak se zdálo, že rozsudek možná ani nebude naplněn. Mezi 13. a 14. hodinou onoho únorového pondělí však byli postupně všichni muži popraveni. Byl mezi nimi i Alois Laub, jeden z hlavních představitelů příbramského odbojového hnutí.

Do Příbrami přišel Alois Laub jako bývalý československý legionář. Pocházel z Rokycan, ale během první světové války ho osud zavedl na východní frontu. Po ročním pobytu v zajateckém táboře se přihlásil do vznikajícího československého vojska, byl přímým účastníkem legendární bitvy u Zborova a domů se vrátil v hodnosti nadporučíka. V armádě zůstal i po válce, dokud nebyl v důsledku Mnichovské dohody jeho útvar rozpuštěn. Rekvalifikoval se a nastoupil jako vrchní účetní tajemník Okresního úřadu v Příbrami.  

Alois Laub se zapojil do budování vojenské protinacistické organizace Obrana národa. Velel skupině s krycím názvem Oliver, která měla být v případě převratu schopna převzít moc na Příbramsku. V květnu 1940 ukončil Laub na vlastní žádost svoji službu v úřadě, aby se mohl naplno věnovat ilegální činnosti. V rámci Krajského národního revolučního výboru, jehož součástí bylo například učitelské, hornické nebo železničářské hnutí, se členové skupiny Oliver podíleli na řadě odbojových akcí. 

Jednou z nich byla sabotáž na nákladní lanovce, která dopravovala rudu z Bohutína do úpravny poblíž dolu Vojtěch na Březových Horách. K této akci došlo 10. června 1943. Laubova skupina se do té doby věnovala i „standardním“ odbojovým aktivitám: zpravodajské činnosti o německé branné moci, ukrývání a pomoci osobám v ilegalitě, tištění a rozšiřování ilegálních tiskovin či shromažďování zbraní a trhavin.

Gestapo získalo v odbojovém hnutí konfidenta a proniklo do celé sítě. Na Příbramsku začalo zatýkání – a Alois Laub byl jedním z prvních, koho tajná policie zadržela. Celkem bylo v těch dnech zatčeno 165 osob. Kruté výslechy probíhaly v Příbrami a v Táboře, nacisté k bití zadržených používali gumové obušky i ocelové pruty. Všechna obvinění vzal Alois Laub na sebe. O mnoha spolupracovnících se tak gestapo ani nedozvědělo.

S dalšími organizátory odboje byl Laub transportován do Goleniówa u Štětína, kde nad nimi – rok od zatčení – byl vyřčen trest nejvyšší. Následoval transport do Brandenburgu u Berlína, kde bylo těchto šestnáct mužů 19. února 1945 popraveno. Tři měsíce před koncem války. „Tato hrůzná exekuce byla ve vztahu k občanům z Příbramska v době 2. světové války nejmasovější v průběhu jediného dne,“ připomíná historik Josef Velfl.

V roce 2000 byl Alois Laub povýšen do hodnosti brigádního generála in memoriam.