Karel Effa (1922-1993)

Karel Effa se vlastně jmenoval Karel Effenberger. Nenarodil se sice v Příbrami, ale 23. května 1922 v Praze, přesto ho můžeme mezi osobnosti Příbrami zařadit. Zvlášť Březohoráci se k němu hrdě hlásí – právě na Březové Hory byl totiž jako nemanželské dítě dán na výchovu. Prožil zde své dětství a vychodil obecnou školu. Pak se opět vrátil do Prahy, ale na poklidný život v hornickém městečku velmi rád vzpomínal, jak se můžeme přesvědčit na stránkách jeho autobiografie Ve znamení náhody.

Studoval obchodní akademii v Berouně, studia však nedokončil a v roce 1940 nastoupil do Hradce Králové k vojenské jednotce, z níž se záhy stala součást českého vládního vojska. Při nasazení tohoto vojska do bojů v Itálii Effa poznal krutosti války, ale také solidaritu, obětavost a sílu přátelství. To vše opět popisuje ve své knize vzpomínek.

Po válce zůstal Effa v armádě jako četař v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého, brzy ale dostal nabídku na roličku ve filmu režiséra Jiří Weisse Uloupená hranice a to definitivně rozhodlo o jeho budoucí herecké kariéře. Ačkoliv neměl herecké vzdělání, byl zárukou zábavy, a proto ho často vyhledávali jak režiséři estrád, tak i divadelních komedií. Svoji uměleckou dráhu zahájil v roce 1947 v Divadle satiry v Praze, pak přešel do Hudebního divadla v Karlíně, kde působil s pětiletou přestávkou do roku 1979, vystupoval i na jevišti Divadla ABC a Semafor.

U filmu debutoval v roce 1947 právě rolí ve snímku Uloupená hranice. Ještě v témže roce se objevil i v pěti dalších filmech, například v komedii Poslední mohykán nebo veselohře Nikdo nic neví. Do konce 40. let hrál ještě v několika dalších komediích – Železný dědek, Rodinné trampoty oficiála Tříšky, ale také v dramatech jako Ves v pohraničí nebo Daleká cesta režiséra Alfréda Radoka.

Přestože v žádném filmu Effa neztvárnil hlavní postavu a patřil mezi takzvané „velké herce malých rolí“, i na malé ploše dokázal upoutat pozornost. A to díky svému talentu, pro vážnost a oddanost, kterou každé postavě věnoval, a také díky svým fyzickým dispozicím: jeho vzhled, hubená postava a velký zahnutý nos, jako by ho předurčoval k rolím padouchů, ve kterých se ho skutečně nedalo přehlédnout. Zlatým obdobím v jeho kariéře by se dala nazvat šedesátá a začátek sedmdesátých let. Právě tehdy se Effa objevil v menších rolích v takových komediálních hitech, jako byly filmy Baron Prášil (1961), Až přijde kocour (1963), Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964), Kdo chce zabít Jessii (1966), Šíleně smutná princezna (1968), Zabil jsem Einsteina, pánové (1970), Pane, vy jste vdova (1970), Čtyři vraždy stačí, drahoušku (1970) nebo Na kometě (1970). Ze sedmdesátých let je to zejména Cirkus v cirkuse (1975), dětský film Ať žijí duchové (1977), detektivní parodie režiséra Oldřicha Lipského Adéla ještě nevečeřela (1977) nebo hororová pohádka Deváté srdce Juraje Herze.

V osmdesátých letech Effa hrál v televizních seriálech, například Třicet případů majora Zemana, Dnes v jednom domě, Křeček v noční košili, Létající Čestmír nebo Nemocnice na kraji města. Malé roličky si zahrál i v několika filmech včetně Formanova Amadea nebo Perinbaby režiséra Juraje Jakubiska. Byl autorem desítek trampských písní, z nichž některé už zlidověly. V roce 1982 získal vyznamenání Zasloužilý pracovník československé kinematografie.

Posledním filmem Karla Effy byla televizní pohádka A co ten ruksak, králi, pak se ještě mihl v roce 1990 v pokračování dětského seriálu Arabela. Kvůli podávaným lékům proti těžké chorobě si v té době již ani nebyl příliš podobný. Krátce před smrtí se jeho kruh uzavřel tam, kde vyrůstal. Vrátil se do Příbrami, bohužel ale do nemocnice, kde byl pár měsíců hospitalizován. Karel Effa zemřel 11. června 1993 v Praze.

 

Zdroje:

Pikartová, Táňa. Kruh bravurního herce Karla Effy se v Příbrami uzavřel. Příbramský deník, 2005, roč. 14, č. 27, s. 4. ISSN 1210-7360.

BIČÍK, Marek. Komik ve filmu i v životě: Karel Effa bavil filmové diváky i své herecké kolegy. Mladá fronta Dnes. 2006, roč. 17, č. 176, s. 5, příloha. ISSN 1210-1168.

Zpracovala: Hana Pegová, Knihovna Jana Drdy v Příbrami