Závorka František (1911-1943)

Příbramský rodák František Závorka (narozen 18. 10. 1911 v Příbrami II/74, nyní ulice Kpt. Olesinského – zemřel 16. 1. 1943 v Rovensku pod Troskami), štábní kapitán in memoriam, dekorovaný čs. válečnými vyznamenáními, hrdina protinacistického odboje v době 2. světové války, který položil život za svobodu vlasti, patří mezi několik málo takřka zapomenutých osobností z Příbramska, jejichž památku doposud v našem městě nepřipomíná žádná pamětní deska, pomník či jiné pietní místo, pouze dobové historické materiály uložené ve zdejším Hornickém muzeu a archivu nebo životopisné údaje publikované v odborné literatuře. 

Význam jeho vlastenecké činnosti, při níž obětoval život, je přitom značný. Po okupaci naší země hitlerovským Německem v roce 1939 se rozhodl dobrovolně, jako důstojník bývalé čs. armády, bojovat za svobodu a demokracii porobené vlasti v řadách čs. zahraniční armády na Západě. Ilegálně opustil Protektorát Čechy a Morava a po strastiplné cestě přes Balkán a Střední východ se dostal do Francie, kde vstoupil v roce 1940 do formující se 1. čs. divize.

Po porážce Francie byl na poslední chvíli evakuován spolu s dalšími čs. vojáky do Anglie, kde se stal příslušníkem 1. čs. smíšené brigády. Záhy byl vybrán k speciálnímu výcviku pro boj v týlu nepřítele. V hodnosti nadporučíka velel tříčlenné čs. parašutistické skupině s krycím názvem ANTIMONY, ve které byl dále jeho zástupce šifrant čet. Stanislav Srazil a radista svob. Lubomír Jasínek. Jejich desant měl nelehký úkol tajně seskočit na území protektorátu a obnovit spojení s domácím odbojem tvrdě zasaženým likvidačními údery gestapa v době heydrichiády, předat technické a materiální prostředky na pomoc hnutí odporu a navázat na přerušenou zpravodajskou činnost proti nacistickým okupantům. 

Po vysazení paraskupiny ANTIMONY ve východních Čechách 24. 10. 1942 se jim skutečně podařilo za čas kontaktovat jednoho z posledních žijících představitelů ilegálního Ústředního vedení odboje domácího (ÚVOD) Vladimíra Krajinu, předat mu osobní poselství exilového prezidenta Edvarda Beneše a ministra národní obrany gen. Sergeje Ingra. Dodali také šifrovací klíč, zprovoznili radiostanici s krycím názvem Barbora, poskytli domácímu odboji finanční prostředky na další činnost a následně došlo k navázání rádiového spojení s ústřednou zahraničního odboje v Londýně, kam pak odeslali celkem 22 depeší. 

Přes všechny obtíže se jejich zásluhou obnovila zpravodajská činnost a další aktivity domácího odboje. Toto dění však neuniklo pozornosti gestapa, které se nakonec dostalo parašutistům na stopu a v noci z 15. 1. na 16. 1. 1943 obklíčilo dům v Rovensku pod Troskami, kde se tehdy skrýval velitel desantu npor. František Závorka a radista svob. Lubomír Jasínek. V bezvýchodné situaci se odmítli vzdát přesile, a aby nepadli do rukou nepřátel živí, použili ampulky s jedem, které měli z Anglie k dispozici, a ukončili tak svůj život. Třetí z parašutistů, čet. Stanislav Srazil, byl rovněž vypátrán, zatčen a popraven. 

Zpracoval: PaedDr. Josef Velfl