Radnice

Zodpovědného úkolu se tehdy ujal významný pražský architekt Vojtěch Ignác Ullmann (1822 - 1897), což dokládá i pamětní deska ve vestibulu objektu. V jeho týmu působil další věhlasný architekt Bedřich Münzberger (1846 - 1928). Ullmann s Münzbergerem se snažili dokázat, že novorenesanční sloh je obzvlášť vhodný pro stavby představující dominantní objekty významných ulic a náměstí. Prioritou jejich záměru byl ušlechtilý vzhled domu s bohatě členěnou fasádou i účelné využití vnitřních prostor. A právě tyto atributy splňuje dvoupatrový objekt radnice a spořitelny vybudovaný nákladem 65 295 zlatých 25 krejcarů firmou předního příbramského stavitele Antonína Bastla (1838 - 1901).

Na budově sloužící nyní radnici můžeme obdivovat jemně provedené štuky, propracované balustry a římsy, nápadité šambrány, štít s městským znakem a další prvky, včetně chronogramů s římskými číslicemi letopočtu stavby a podobně. V interiéru byl kladen důraz na výrazný vestibul a schodiště, rovněž zdobené symbolikou města, a racionálně řešené administrativní místnosti. Z historických stavebních prvků upoutá na první pohled zejména kamenné ostění vjezdu do dvora z Tyršovy ulice a hlavní vchod, rovněž s kamenným ostěním a se zajímavými dřevěnými dveřmi zdobenými kováním, které směřují do náměstí T. G. Masaryka. Realizací projektu korunoval pravděpodobně nejvýznamnější starosta v historii Příbrami Karel Hail své záslužné dílo ve prospěch města. Neméně důležitý podíl měl i ředitel spořitelny Josef Štekr. V letech 1921 - 22 došlo na jižní straně budovy k rozsáhlé přístavbě nové části objektu spořitelny s cílem zabezpečit vzrůstající provoz a poskytnout odpovídající služby veřejnosti. Nároží radnice ozdobil v roce 1932 akademický sochař Václav Šára (1893 - 1951) pískovcovým znakem města Příbramě, rámovaným postavami havířů. Umělecký výtvor vznikl nákladem Příbramských průmyslových závodů. Autorem výtvarného návrhu byl akademický malíř Karel Hojden (1893 - 1975).