Po stopách
Jana Drdy

1. RODNÝ DŮM

Jan Drda (prozaik, publicista, dramatik, filmový scénárista) se narodil 4. dubna 1915 v Příbrami v Žižkově ulici, blízko dnešního Sevastopolského náměstí. Jeho dětství nebylo příliš radostné, maminka brzy zemřela, otec péči o rodinu nezvládal, znovu se oženil a roku 1925 nadobro odešel z Příbrami. Jan a jeho o dva roky mladší sestra Marie byli vychováváni prarodiči, ti během krátké doby bohužel zemřeli také; Marie skončila v sirotčinci a Jan, tehdy už student gymnázia, bydlel u různých příbuzných.

2. GYMNÁZIUM

Vzhledem k dobrému prospěchu pobíral Jungmannovo stipendium „spolku na podporu chudých studujících gymnázia v Příbrami“, takže školu roku 1934 zdárně dokončil. Už během studia psal krátké povídky do časopisů Oheň a Studentský časopis. Pro ochotnické divadlo gymnázia vytvořil několik divadelních her, například Dobytí Tróje, v němž si i sám zahrál. Pod vlivem Osvobozeného divadla napsal také interpretaci Vest pocket revue a Smoking revue.

Po maturitě odchází Drda do Prahy na Karlovu univerzitu studovat srovnávací dějiny literatury a klasickou filologii. Podařilo se mu získat stipendium, přilepšoval si novinovými povídkami a romány na pokračování v časopisech. Za organizaci studentské stávky v roce 1936 byl však vyloučen z Masarykovy koleje, kde doposud bydlel, a nakonec z finančních důvodů musel studium ukončit. V létě 1937 nastoupil na své první pracovní místo, stal se redaktorem Lidových novin ve Zlíně – psal především fejetony a povídky, zajišťoval kulturní a sportovní zpravodajství. V květnu 1938 přešel do pražské redakce Lidových novin, kde krátce spolupracoval s Karlem Čapkem. Můžeme říci, že Drda byl jeho posledním novinářským žákem, Čapkův vliv se projevil v jeho další novinářské i literární tvorbě. Drda se ukázal jako velice talentovaný a kvalitní redaktor, během pětiletého působení v Lidových novinách napsal přes 6000 úvodníků, fejetonů, úvah, sloupků, divadelních kritik, povídek a soudniček.

3. MĚSTEČKO NA DLANI

Svoji románovou prvotinu Městečko na dlani vydal pětadvacetiletý Drda za okupace v roce 1940. Jadrné vyprávění o příhodách lidiček románového městečka Rukapáně nezapře svůj příbramský původ, ať už se jedná o podobnost místních názvů, jména osob, hornickou mluvu či humor. S určitou nadsázkou se dá říci, že období okupace bylo pro Drdovu tvorbu mimořádně úspěšné – vyšel mu výběr fejetonů, výtvarné monografie, psychologický román Putování Petra Sedmilháře a román Živá voda, významná byla i jeho dramatická tvorba, především báchorka Hrátky s čertem. Ta se své premiéry ale dočkala až po válce v roce 1945. O rok později vydal sbírku jedenácti povídek Němá barikáda o dosud nezapomenuté době protektorátu; jedna z povídek nazvaná Vyšší princip připomíná tragické události na příbramském gymnáziu za heydrichiády. V roce 1960 se dočkala filmového zpracování v režii Jiřího Krejčíka.

Po osvobození se začal Drda angažovat i politicky - spolu s manželkou vstoupil do KSČ, stal se redaktorem nově založeného deníku Práce, po roce 1948 zastával významné kulturní a politické funkce, byl předsedou Svazu českých spisovatelů a poslancem Národního shromáždění. Díky těmto aktivitám se potýkal s nedostatkem volného času na psaní, jeho tvorba částečně ztrácí na úrovni. Paradoxně mu pomohlo až odstoupení z funkce předsedy Svazu spisovatelů v roce 1958. Tehdy napsal půvabné České pohádky, scénář k pohádce Dařbuján a Pandrhola, premiéru měla i pohádková hra Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert.

4. ZÁMEK DOBŘÍŠ

Jan Drda byl laureátem Státní ceny Klementa Gottwalda, nositelem Řádu práce a obdržel titul národní umělec. V šedesátých letech však jeho popularita rychle upadala, především po srpnu roku 1968, kdy veřejně vystoupil proti invazi vojsk Varšavské smlouvy. Byl odvolán ze všech funkcí, vyloučen z KSČ a propuštěn z místa šéfredaktora týdeníku Svět práce, který sám založil. Ke konci života žil v ústraní na dobříšském zámku.

Jan Drda zemřel na srdeční kolaps 28. listopadu 1970 v Dobříši, kde je také pohřben. V rodné Příbrami je po něm pojmenována jedna z ulic a od roku 1990 nese jeho jméno i příbramská knihovna.

Zpracovala: Hana Pegová, Knihovna Jana Drdy Příbram

Fotografie: Karolina Ketmanová