Po stopách
Karla Hojdena

1. RODNÝ DŮM

Narodil se 11. 10. 1893 jako páté dítě manželů Františka Hojdena a jeho ženy Marie, rozené Pilousové do malého domku v dnešní Mariánské ulici na Březových Horách. Prostředí chudé hornické rodiny a skromné podmínky ovlivnily celý další Hojdenův život i tvorbu. Kája rád pozoroval, když tatínek vyřezával figurky do rodinných jesliček, a poslouchal při tom jeho havířské příběhy z tajemných hlubin. Hornický plat nebyl velký, stěží z něj zbývaly peníze na čtvrtky a barvy. Ale vždy se našly. Hojednovo nadání se projevovalo už na březohorské obecné škole, když třídní učitel ukazoval jeho obrázky ostatním třídám. A úspěchy s nimi sklízel i na chlapecké měšťanské škole. Maloval, co viděl kolem sebe. Přírodu, kamarády i hornické parády.

2. HORNICKÝ DOMEK

Jak takové bydlení vypadalo, ukazuje Hornické muzeum Příbram. Jde o původní hornickou chalupu ze 17. století, kde vznikla expozice přibližující život havířské rodiny na přelomu 19. a 20. století.
Po ukončení měšťanské školy v roce 1908 odešel do Prahy a soukromě zde studoval malířství. Následovala zkouška na uměleckoprůmyslovou školu, kam byl přijat v roce 1909. První tři roky strávil ve všeobecném oddělení, další rok studoval ve speciálce u profesorů Schikanedera a Špillara. Za výborný prospěch získal jednorázové stipendium. V roce 1913 byl přijat ke studiu na Akademii výtvarných umění u Maxe Švabinského. Studium na grafické speciálce přerušila válka. Z těchto let pochází několik portrétů z Dalmácie, dále pak podobizny důstojníků a členů jejich rodin či ruských zajatců. Z konce války také největší lept, který autor vytvořil - pohled na město Cheb.
AVU dokončil v roce 1921, působil pak v Praze, v r. 1922 u mecenáše Zlatníka ve Dvoře Králové (portrétní tvorba a náměty z přírody). Poté odcestoval na Hlávkovo stipendium na roční studijní pobyt do Paříže, krátce po návratu uskutečnil cestu na Podkarpatskou Rus. V letech 1924-1928 působil jako profesor na gymnáziu v Hlučíně, v Českém Těšíně (první samostatná výstava představuje práce z Paříže, Podkarpatské Rusi, náměty z Těšínska a ex-libris).

3. ATELIÉR

V roce 1929 se Hojden vrátil definitivně do svého rodiště a tedy i k tématům, kterými se zabýval už v době studií na akademii: práce horníků v dolech, historie města a jeho tradice. Z počátku 30. let pochází cyklus kreseb věnovaný březohorské důlní katastrofě „Havířské písně“, dokončený poč. 50 let, z konce 30. let cyklus leptů „Hornické písně“ a desítky grafických listů s tématikou hornictví. Z 60. let pochází cyklus akvarelů s vánoční tématikou, dokumentující původní podobu centra města před rozsáhlou asanací. Autor je oslovován obyvateli města, vznikají práce na zakázku (portréty, četná ex-libris a novoročenky). Věnuje se také propagační tvorbě, vytváří plakáty a diplomy, přispívá pravidelně do místního časopisu, připravuje obálky k regionálním publikacím.
Souběžně s tématikou poplatnou době a zadavateli zpracovává autor od 50. do 70. let témata biblická (souborně představená veřejnosti až v roce 1990 na rozsáhlé výstavě v Zámečku – Ernestinu).
Ateliér se nacházel v domku Hojdenových v Charvátově ulici, dnes je součástí expozice dolu Řimbaba.

4. DŮL VOJTĚCH

Karel Hojden zemřel v Příbrami 5. 5. 1975. Soupis jeho díla obsahuje na tisíc kreseb a grafických prací, z nichž převážná většina je tematicky spojena s rodným městem.
V šachetní budově dolu Vojtěch je možné navštívit stálou výstavu Hojdenových děl.

Zpracovala: Hana Ročňáková

Fotografie: Karolina Ketmanová