Po stopách
Václava Šáry

1. RODNÝ DŮM

Narodil se v Příbrami 28. listopadu 1893 jako čtvrté ze šesti dětí krejčího Františka Šáry a jeho ženy Marie, roz. Šístkové v Mariánském údolí v domě, kde býval hostinec „U Zvonu“.

2. REÁLKA

Po maturitě na příbramské reálce v roce 1913 nastoupil ke studiu na odborné škole C. k. sochařsko-kamenické v Hořicích, zde absolvoval v roce 1917 a byl přijat na Akademii výtvraných umění v Praze. Dva roky studoval u prof. Jana Štursy, poté přešel do medailérského oddělení Otakara Španiela. Studia ukončil v roce 1921. Po absolutoriu pracoval ve svém ateliéru v Praze, často pobýval v Příbrami. Ve 20. letech 20. stol. se Šára věnoval malbě a kresbě. Pastelem zpracovával rozličné náměty, často z prostředí cirkusů, tančíren, karnevalů, inspirují jej také pohádky. Tato tvorba kontrastuje s jeho pozdějším dílem sochařským, zřejmě byla určena k prodeji. Svoje práce vystavil v Příbrami v roce 1923 v kavárně Na Příkopech. Zúčastňoval se také dalších místních výstav, např. U Zlatého soudku roku 1939 nebo v sokolovně v roce 1940. Byl členem spolku výtvarných umělců Marold, Syndikátu a Svazu výtvarných umělců.

3. POMNÍK SVOBODY

Z roku 1924 pochází pamětní deska věnovaná Karlu Dominovi, dlouholetému řediteli učitelského ústavu (dnes budova obchodní akademie), další hudebnímu skladateli a pedagogovi Josefu Bartošovi. Dne 28. října 1927 byl v Arnoštových sadech poblíž Zámečku-Ernestina odhalen pomník padlým v 1. světové válce. Plány na jeho výstavbu ve dvou variantách zpracoval pro město Příbram již v roce 1917 Jan Kotěra, zakladatel české moderní architektury. Autorem ústřední sochy Míru měl být akademický sochař Jan Štursa. Výstavba byla zahájena v posledním roce války, dokončení se však z finančních důvodů posunulo do 20. let 20. století, kdy již ani jeden z autorů návrhu nežil. Bronzovou sochu mladíka s praporem a ratolestí realizoval v upravené podově Václav Šára, Štursův žák. Na pomník byla umístěna bronzová deska s textem "Za svobodu a nový život". K výročí vzniku republiky 28. října 1936 byly na pomník dodány desky se jmény padlých příbramských vojáků. V roce 2010 bylo dílo na návrh Národního památkového ústavu prohlášeno kulturní památkou.

4. POMNÍK PADLÝM SYNŮM BŘEZOVÝCH HOR

Z roku 1927 pochází také autorův pomník Padlým synům Březových Hor (1914-1918). Ten byl původně instalován poblíž kostela sv. Prokopa, ale na konci 50. let byl přestěhován na náměstí Hynka Kličky. V roce 1932 byl zasazen na budovu radnice pískovcový znak města Příbrami, který Václav Šára realizoval podle návrhu Karla Hojdena, z počátku 30. let pochází také rozměrný státní znak na budově továrny na drátěná lana. 

5. SVATÁ HORA

V roce 1934 byla na balustrádu nově upraveného prostranství před Pražskou bránou na Svaté Hoře umístěna první ze zamýšleného souboru Šárových soch, alegorické ztvárnění Lásky. V roce 1935 realizoval autor Víru, o rok později Spravedlnost. Původně sedmidílný cyklus ctností zůstal nedokončen. Šárovy sochy byly později z balustrády přemístěny do prostoru ke svatohorským stánkům. 

6. DÍLU ALOISE JIRÁSKA

Na zdejší krajinské výstavě v roce 1930 představil sádrový model dvou postav z Jiráskovy Filosofské historie. V roce 1938 bylo pískovcové sousoší Dílu Aloise Jiráska odhaleno v příbramských Jiráskových sadech.

7. SBOR MISTRA JAKOUBKA ZE STŘÍBRA

Koncem 30. let vypracoval Šára návrh kolumbária pro kostel Církve československé (Sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra) na Březových Horách, postavený v roce 1936. Po stranách čelní stěny jsou umístěny dva autorovy reliéfy, v interiéru tři sousoší s názvy Práce, Láska a Svoboda. Z následujícího roku pochází pomník na hřbitově na Panské louce k uctění památky vojáků, kterí zemřeli v příbramském lazaretu na následky zranění během 1. světové války. Ze sochařovy dílny pochází i iné funerální práce, např. náhrobek rodin stavitele Ešky a Bufky či reliéf na hrobě Otakara Mrkvičky. Socha anděla a kříž z hrobu profesora a rektora VŠB v Příbrami Aloise Parmy se na hřbitově nedochovaly. Další náhrobky jsou v Jincích, Olomouci a pražských Olšanech. Z téhož roku pochází pamětní deska s reliéfem připomínající návštěvy T. G. Masaryka na Březových Horách. Byla umístěna na budově školy na Březových Horách a po letech odstraněna. V roce 1992 byl podle autorovy předlohy dochované v Hornickém muzeu Příbram zhotoven odlitek a deska vrácena na náměstí J. A. Alise. 
V roce 1938 získal Šára zakázku na pískovcové sousoší prezidentů Beneše a Masaryka, které mělo být odhaleno ve Štětí v den 20. výročí vzniku samostatného československého státu. Počátkem října však došlo k odtržení českého pohraničí a obsazení města německými vojsky, proto bylo dílo odvezeno a na desítky let ukryto. Ani plánované "vzkříšení" v roce 1948 se totiž nevydařilo, tentokrát z jiných politických důvodů. Pomník byl instalován znovu k 50. výročí republiky v roce 1968, ale o dva roky později opět odstraněn. Teprve v březnu 1990, k uctění 140. výročí narození T. G. Masaryka bylo sousoší znovu odhaleno před základní školou, která je po prvním čs. prezidentovi pojmenována. Na zakázku mosteckých uhelných dolů realizoval autor cyklus bronzových reliéfů zobrazujících práci v podzemí. Ty byly po likvidaci dolu v Břešťanech přemístěny do budovy Střední průmyslové školy v Duchcově. Patinované sádrové odlitky zhotovil pro Příbram o několik desítek let později akademický sochař Ivan Lošák. V roce 1947 byl hnědouhelný důl Hedvika v Ervěnicích na Mostecku přejmenován na důl F. D. Roosevelta. K této příležitosti zhotovil Václav Šára reliéf, který byl umístěn na těžní věž povrchového dolu (od roku 1958 Lom Československé armády). Z téhož roku pochází Šárův návrh památníku horníků, kteří zahynuli při výbuchu plynu na dole Kohinnor v Lomu u Mostu v listopadu 1946. Rozsáhlé dílo bylo realizováno v roce 1948 akademickým sochařem Josefem Bílkem z Hořic. Pomník je kulturní památkou.

8. PŘÍBRAMSKÝ HŘBITOV 

Na rodný dům prof. Františka Drtiny v Hněvšíně (součást obce Chotilsko) zhotovil Šára v roce 1946 pamětní desku, která musela být po sovětské okupaci odstraněna. Po více než padesáti letech byla nahrazena replikou od jiného autora. Z poválečného období pochází také žulový pomník obětí válek v Bohutíně. Poslední sochařovou prací byl návrh monumentálního Památníku Rudé armády v Mostě, odhalený po autorově smrti v roce 1951 před starým pivovarem. Realizaci provedli studenti Státní průmyslové školy sochařské a kamenické v Hořicích pod vedením akad. sochaře Josefa Bílka. Při bourání starého Mostu bylo sousoší v roce 1975 přemístěno do ulice Československé armády. V roce 2001 byl v Příbrami poblíž budovy, kde sídlila Vysoká škola báňská (dnes SPŠ a VOŠ) odhalen pomník jejího prvního rektora, Dr. Josefa Theuera. Bustu vytvořil Václav Šára již v roce 1947, měla být umístěna na náměstí, pojmenovaném po této významné osobnosti. Na počátku 50. let však Theuerovo jméno z názvu náměstí zmizelo, bylo na desítky let přejmenováno po Juliu Fučíkovi. Podle sádrového modelu, který vlastní Hornické muzeum Příbram, mohl být po více než padesáti letech zhotoven bronzový odlitek a realizován původní záměr. Ve smutných příbězích ukrývání, přemísťování či likvidace Šárových děl se odráží pohnutá historie Československa během celého půlstoletí 20. století. Německá a sovětská okupace i období komunistické diktatury , která chtěla měnit dějinná fakta nebo je alespoň zamlčet...
Václav Šára zemřel 17. června 1951 v Praze. Pohřben je v rodné Příbrami.

Zpracovala: Hana Ročňáková

Fotografie: Karolina Ketmanová