Zámek Hluboš

Od 15. do 18. století se zde vystřídalo na 25 jmen majitelů, většinou vždy jen příslušníků drobné šlechty. Již v první polovině 17. století měla hlubošská tvrz podobu zámečku. Ve druhé polovině 18. století tuto starou, mnohokrát přestavovanou tvrz nechal další majitel - Jan Antonín Hochberg z Hannersdorfu - do základů rozbořit, aby v těchto místech dal postavit sídlo podle svých představ a dobové módy. Začátek 19. století je doba romantismu a nejrůznějších kuriozit. V hlavním sále hlubockého zámku byl touto kuriozitou zvláštní rozměrný hrací stroj. Bylo v něm zamontováno množství nástrojů - píšťaly, klarinety, trubky a také bubny, zvonky a činely. Na Hluboš se sjížděli urození hosté a tak zámek musel reprezentovat. Obklopila jej bohatá květnice a geometricky upjatá francouzská zahrada s fontánami a vodotrysky. Byl tu kuželník i umělá jeskyně. Tento zámek musel být něčím mimořádným, když jej v letech 1810 a 1813 navštívil rakouský císař František.

Od nástupu 19. století se Hochbergové z Hannersdorfu víc a více zadlužovali, až přišel rok 1816 a Hluboš už vůči náporu věřitelů nedokázali udržet. Panství se dostalo do loterie a vyhrál je jistý vídeňský občan. Obratem se ho zase zbavil a pak se toto ještě několikrát opakovalo.

Až konečně v roce 1872 přišel někdo, kdo to s Hluboší myslel vážně. Byl to knížecí rod Őttingen - Wallersteinů, jemuž patřil také zámek ve Zbraslavi. Noví majitelé se rozhodli zámek nejen opravit a znovu vybavit ušlechtilým inventářem, ale i rozšířit. Výsledkem těchto úprav je dnešní podoba zámku s mnohými pseudorenesančními prvky.

V letech 1920 a 1921 sloužil zámek jako letní sídlo prezidenta T.G. Masaryka, pro něhož prezidentská kancelář Hluboš pronajala od knížete Oettingena za 4000,- Kč. Hluboš byla však přece jen trochu stranou od Prahy, a tak v následujícím roce 1921 zakoupil Československý stát pro odpočinek prezidenta zámek Lány. Pobyty T. G. Masaryka v Hluboši jsou bezpochyby nejzářivější kapitolou minulosti této obce.

V roce 1925 přešel celý majetek do vlastnictví státu a od státu ho ještě v témže roce koupil příbramský továrník Josef Kolařík. Rodina Kolaříkových vlastnila zámek s velkostatkem až do znárodnění v roce 1948. Na zámku se poté vystřídala celá řada uživatelů. Byla zde politická škola, kasárna, ubytovna pro dělníky uranových dolů a střední odborná škola s internátem.

S příchodem politických změn po roce 1989 nastaly změny ve vlastnictví hlubošského zámku. Převážná část majetku byla vrácena v restituci potomkům továrníka Josefa Kolaříka.

Dnes je ve správě společnosti Zámek Hluboš z.ú. a probíhá jeho postupný odkup tak, aby mohl být provozován jako kulturní památka sloužící veřejnosti.

Zajímavosti: Botanická zahrada na zámku Hluboš byla nejstarší botanickou zahradou na území Čech a jednou z nejstarších ve střední Evropě - přes hlubošský park se dostaly některé stromy z Ameriky a z Číny do naší vlasti úplně poprvé. Jednalo se např. o ginkgo biloba, cedr libanonský, jalovec virginský, jedlovec kanadský, ale i např. thuje, či tis.

Na zámku v roce 1937 natočil Hugo Haas s Adinou Mandlovou film "Děvčata nedejte se". V letech 2005-2008 zde natáčela televize Nova seriál "Pojišťovna štěstí"

Botanická zahrada na zámku Hluboš je jednou z nejstarších ve střední Evropě. Přes hlubošský park se dostaly některé stromy z Ameriky a z Číny do naší vlasti úplně poprvé. Jednalo se např. o ginkgo biloba, cedr libanonský, jalovec virginský, jedlovec kanadský, ale i např. thuje, či tis.